Skolióza páteře – odborné informace

Skolióza páteře (skoliosa) a další deformity páteře, zjednodušený pohled na onemocnění a odpovědi na nejčastější otázky (pro laiky).

Skolióza (skoliosa) je chorobné zakřivení páteře do stran při pohledu na záda dítěte nebo zpředu (zakřivení ve frontální rovině). Zdravá páteř má být v tomto pohledu přímá, bez jakéhokoliv vybočení. Při pohledu z boku vykazuje páteř charakteristické zakřiven – krční a horní hrudní páteř vpadlá (lordóza), mezi lopatkami vypuklá křivka (hrudní kyfóza) a v bederní oblasti vpadlá křivka (bederní lordóza) a v křížové srostlé oblasti opět vypuklá (kyfóza) . Zvětšení či zmenšení těchto typických křivek nad či pod určitou hodnotu je nežádoucí a většinou vyžaduje léčení. Následující vysvětlení problematiky je jen povrchní a mělo by poskytnout alespoň “neodborný” pohled na problematiku, proto je minimalizováno použití cizích a odborných slov. Konkrétní a hlubší zhodnocení deformity páteře vašeho dítěte vám může podat jedině váš odborný lékař.

Nejčastější dotazy o skolióze

Proč nežádoucí deformita páteře vzniká?

Mnoho příčin je známých, řada příčin doposud jednoznačně objasněna nebyla. Mezi běžné a známé příčiny patří rozdíl délky dolních končetin, různé většinou vrozené nesymetrie pánve i obratlů nebo úseků páteře, svalové a vazivové zkráceniny, nesymetrie růstu a nesymetrie svalové hmoty i její aktivity na levé a pravé polovině těla a další. V případě, že objektivně není možné důvod vzniku deformity určit, mluvíme nejčastěji o tzv. idiopatické skolióze.
Nežádoucí deformita se může objevit a rozvinout kdykoliv od narození dítěte do ukončení kostního růstu, do nabytí dospělosti. To většinou záleží na příčině onemocnění (etiologii). Vrozená skolióza (vrozené deformace na páteři) se začne většinou škodlivě rozvíjet když se dítě postaví a začne chodit. Skolióza nervového původu (neurogenní) kdykoliv v dětském věku. Pro idiopatickou skoliózu je typické výrazné zakřivení až v období nástupu puberty, při růstových skocích.
Zjednodušeně lze říci, že skolióza přímo dědičná není, ale v rodině, kde se tato deformita již vyskytla je pravděpodobnost vzniku choroby vyšší.
První stádium onemocnění by měl zjistit pediatr při pravidelné zdravotní prohlídce, ale mohou ho zjistit i všímaví rodiče. Existuje několik příznaků, které o nebezpečí vypovídají. Pokud se svlečené dítě uvolněně postaví v mírném rozkročení, musí se jevit pravá i levá polovina trupu symetricky. Jde především o výšku ramen, lopatek, boků a jejich symetrii. Dalším typickým faktorem je oploštění zad v místě lopatek, doprovázené vystoupnutím lopatek i větší prohnutí v bederní páteři, které se projevuje vystrčením břicha a hýžďů.
Pokud uvidíte cokoliv, co se vám nelíbí, vyhledejte co nejdříve svého pediatra nebo odborného lékaře.
Pod pojmem zakřivení páteře se rozumí vybočení páteře do strany. U skoliózy má být páteř při pohledu zepředu nebo zezadu úplně přímá. Rotaci páteře je pootočení obratlů, tedy i žeber, která jsou k obratlům kloubně spojená, což způsobuje “hrby”, které lze snadno uvidět při předklonu dítěte. V oblasti hrudníku vystupují žebra na jedné straně více než na druhé, u bederní páteře vidíme “vyboulení” svalové hmoty. Většinu skolióz (stranové vybočení páteře) doprovází i rotace páteře. Rotací páteře bez znatelného zakřivení se typicky vyznačuje počátek onemocnění, zakřivení bez rotace páteře se vyskytuje zřídka.
Pod pojmem zakřivení páteře se rozumí vybočení páteře do strany. U skoliózy má být páteř při pohledu zepředu nebo zezadu úplně přímá. Rotaci páteře je pootočení obratlů, tedy i žeber, která jsou k obratlům kloubně spojená, což způsobuje “hrby”, které lze snadno uvidět při předklonu dítěte. V oblasti hrudníku vystupují žebra na jedné straně více než na druhé, u bederní páteře vidíme “vyboulení” svalové hmoty. Většinu skolióz (stranové vybočení páteře) doprovází i rotace páteře. Rotací páteře bez znatelného zakřivení se typicky vyznačuje počátek onemocnění, zakřivení bez rotace páteře se vyskytuje zřídka.
Z medicínského hlediska jich je celá řada. Může to být samotná příčina vzniku onemocnění, především vrozené defekty obratlů, problémy s vazivovým systémem těla, neurogenní původ a další. Mezi faktory ovlivňující léčbu choroby pomocí korzetu patří výrazné oploštění zad a sklopení žeber. U dívek v období menarché může dojít k prudkému zhoršení křivky vlivem hormonů a uvolňování vaziva.
Pokud se počátek onemocnění objeví včas, v období prvních projevů (několikastupňové úhlové zakřivení), začíná se z rehabilitačním cvičením, které většinou napomáhá správnému držení těla.
Při prokazatelném zakřivení s velikostí do 15 až 20 stupňů bývá rehabilitace speciálnější, cílenější, která je v některých případech tak účinná, že se podaří dalšímu zhoršování zabránit a někdy se podaří velikost skoliotických křivek zmenšovat. Většinou se však jen daří progresi skoliózy brzdit.
Při velikosti zakřivení nad 15 až 20 stupňů je nezbytné sáhnout po ortopedické pomůcce – korekčnímu korzetu. Ten má za úkol zatlačit proti zakřivení skoliózy tak, aby došlo k co nevětšímu vyrovnání páteře a udržet ji korigovanou po dobu rizika progrese choroby. S růstem pacienta bývá zapotřebí zhotovit po určité době korzet nový, větší. Pokud je korzet účinný a je správně nošen, zakřivení se zpravidla nezhoršuje a v mnoha případech dochází ke zlepšení stavu páteře. Při včasné aplikaci pomůcky se někdy podaří úplné trvalé vyrovnání křivek. Pak je možné korzet vysadit, ale je nezbytné nadále stav páteře pravidelně kontrolovat u odborného lékaře.
Pokud se nepodaří zhoršování skoliózy zabránit jak rehabilitací tak používáním trupové ortézy, křivky dosáhnou hodnot nad 40 stupňů, je na rozhodnutí lékaře, kdy je nezbytné páteř operovat. Operace spočívá v tom, že se křivka pomocí kovových výztuh co nejvíce vyrovná a nebezpečný úsek páteře se nechá srůst (stává se nepohyblivým a současně znemožňuje další progresi křivky).
Dříve byla udávána doba nošení 23 hodin. Dle nejnovějších výzkumů (SOSORT) má stejný efekt aplikace korzetu na 16 hodin denně a výhodu v kombinaci s adekvátní pohybovou terapií ve formě cílené fyzioterapie i volnočasového sportu. Nevhodné je dlouhé sezení u TV a PC bez korzetu (uvolnění svalů, dávání nohu přes nohu), dlouhé stání (stání na jedné noze). Zjednodušeně na pasivní činnosti jako je sezení a stání korzet nosit, na sport a cvičení je vhodné korzet odložit, aby docházelo k posilování svalového korzetu páteře a páteř byla aktivně držena svaly i trupové ortézy.
Pro menší křivky je sport přínosný hlavně z hlediska zpevňení vlastního svalového “korzetu“. U větších křivek je vhodné vyhnout se tvrdým doskokům, delším běhům a jednostranným sportům podporujícím zvětšování křivky (tenis, florbal, hokej..) hlavně na vrcholové úrovni. Při rekreačním provozování jednostranných sportů je vhodné zkoušet dělat sport i na opačnou stranu než je člověk zvyklý (hrát tenisovou pálkou v opačné ruce či florbal na opačnou stranu).
S léčbou je třeba počítat od chvíle objevení choroby do ukončení kostního růstu (dle rentgenu), kdy samovolná nebezpečná progrese již nehrozí. Tato doba je velmi individuální a pohybuje se většinou v rozpětí 16 až 20 let. Pokud dojde k vyrovnání křivky v období neukončeného růstu, je nebezpečné korzet vysazovat a doufat, že je již skolióza vyléčena. Skolióza je nejen strukturální vada páteře, ale samotného vnímání vlastního těla. Při vysazení v období neukončeného růstu, kdy není páteř ještě dostatečně fixovaná vazivem a svaly, dochází k opětovnému nárůstu křivky. Je tedy vhodné s léčbou korzetem vydržet do ukončení kostního růstu, aby nedocházelo ke zhoršování stavu v při vysazení korzetu.
Je třeba získávat co nejvíce informací a po jejich vyhodnocení “selským” rozumem. většinou člověk dojde k poměrně objektivnímu náhledu na problém. Poznatky o léčbě skoliózy se neustále prohlubují, rehabilitačních technik je celá řada, technické možnosti vybavení kvalitním korzetem se rozšiřují, operační možnosti jsou také rozsáhlejší než v minulosti. Řada pracovníků “v oboru” se často řídí klasickými a často zastaralými “učebnicovými” poznatky a samozřejmě svými praktickými zkušenostmi. Léčba bývá řízena ortopedem a velmi záleží na tom, jakou návaznost má na rehabilitační a ortotické oddělení. Je nezbytné, aby byla co nejtěsnější. Například méně kvalitní rehabilitační nebo ortotická léčba má neblahý vliv volbu optimálního konzervativního (neoperačního) postupu léčby, protože v takovém případě odborník ze své praxe skutečné možnosti léčby prostě nemůže získávat. Čím více pacientů se skoliózou mají odborná pracoviště ve sledování, tím větší zkušenosti, možnosti i znalosti mají.
Samozřejmě musí dostatečně korigovat deformitu páteře. Zjednodušeně se dá říci, že trupová ortéza musí tlačit v místech, kde má. To znamená nejen proti zakřivení jednotlivých křivek, ale i proti nežádoucí rotaci páteře. Na druhou stranu korzet nesmí tlačit tam, kde nemá a nesmí. To je především všude tam, kde je pod kůží nějaká kost (pánevní koš, žebra, lopatka, ...). Také okraje korzetu nesmí jakkoliv tlačit, dřít a poškozovat pokožku v místech mimo korekci. To je většinou v oblasti podpaží, kolem prsou, kolem stehen při sezení, ...). Nejlépe je poznat kvalitní trupová ortéza tak, že dochází ke korekci páteře (samozřejmě při svědomitém užívání – když nebude korzet nošen, nemůže pomáhat) na RTG snímku při pravidelných návštěvách u ošetřujícího lékaře. (FOTO dobře a špatně udělaného korzetu).
Korekční korzet působí určitou silou proti deformaci páteře, čímž páteř vyrovnává. Samozřejmě síly, kterými je korigována páteř působí i na skořepinu trupové ortézy, která je ve většině případů zhotovena z plastické hmoty – polyetylénu. Dlouhodobé působení sil má vliv nejen na rovnání páteře, ale způsobuje i tvarové změny těla v místech korekčních tlaků a samozřejmě i deformaci samotného korzetu. Postupně tak dochází ke snižování účinků korzetu. Pokud tlaky poleví, je možné do jisté míry znovu zvýšit korekci vylepením tlakových míst, nebo zhotovit korzet další, nově tvarovaný, s novými korekčními účinky. To většinou bývá i z hlediska růstu dětí nutné po uplynutí 9 až 12 měsíců.
Každé tělo reaguje na trupovou ortézu jinak a je tedy vhodné, aby byl korzet pravidelně kontrolován. Jen tak je možné zajistit maximální účinnost korzetu. Pokud má pacient první korzet, je vhodné ho po max. 1 měsíci překontrolovat a případně upravit. Pokud je korzet již několikátý, je vhodné kontrolovat korzet u nás na pracovišti jednou za 2-3 měsíce. Jestliže má pacient nějaký problém či dotaz, je vhodné se objednat na úpravu korzetu také.
Cena trupové ortézy je vždy individuálně kalkulována.